Cestování > Jižní Afrika > Poušť Namib - Sossusvlei, Deadvlei

Poušť Namib - Sossusvlei, Deadvlei

20.8.2013
Budíček máme 4:30, abychom se stihli sbalit, dojet a vystoupat nad dunu před východem slunce. Na snídani ani chuť nemáme. Z kempu vyrážíme současně s holandským párem a jedeme za nimi, protože si myslíme, že víme, kam jedou. Jenže po nějaké době se nám to nezdá, zastavujeme a snažíme se zorientovat. Na druhou stranu to mělo být. Holanďané jsou tu za chvíli taky. Projíždíme znovu kolem našeho kempu a po 300m nás zastavuje závora. Za ní je ten správný kemp - Sessriem kemp a z něj vyjíždí teď jedno auto za druhým. Nás tam ale nikdo nepustí,  prý až se svítáním. Hlídač tu je, ale taková jsou prý pravidla. Při rezervaci nám napsali, že je Sessriem kemp plný, ale místo je v Sossus Oasis kempu. Mrknul jsem na mapu a viděl jsem, že je to 300m od sebe, tak jsem si myslel, že se třeba možnosti ubytování rozšířily.

I když jsme se snažili přesvědčit hlídače,  aby nás pustil, nezbylo nám než čekat do půl sedmé. Nikdo nám nevysvětlil proč. Nejsme v tom sami, takových aut je tu dnes pět. Tak se aspoň bavíme s Holanďany, dělají nám kávu a snažíme se nekazit si tím náladu. Pak konečně jedeme a první zastávku děláme u duny 42. Jdeme podél ní a pak se na ni pokoušíme vylézt. Je větší než se zespodu zdálo, ale výhledy na okolní duny stojí za to.

Další zastávka je u známé duny č. 45 a pak jedeme až na konec asfaltky v údolí Sossusvlei. Na parkovišti necháváme auto a dál pokračujeme pěšky. Je to skoro 5km co mohou jet už jen terénní auta nebo se jimi můžete nechat svézt - jedna cesta stojí 50 N$. Pak je to ještě pár set metrů a konečně se otevře výhled na Deadvlei. Impozantní místo, na které jsem se těšil. Kdysi tu bylo jezero, to ale vyschlo a s tím uschnuly stromy. Neskutečně fotogenické místo. Suché stromy házející stíny na rozpraskanou zemi proti velkým červeným dunám a modré obloze. Tím, že jsme vyšli pozdě a šli pěšky, jsme sem došli až kolem poledne. Což není v poušti příjemné, ale dalo se to a výhoda byla, že už tu nebyli moc lidi, takže jsem si mohl krásně fotit jak jsem zrovna chtěl.

Vracíme se zpět a než jsme vyjeli branou zase ven, museli jsme zaplatit vstupné, které po nás nikdo předtím nechtěl. Zastavujeme se ještě znovu v našem kempu a děláme malý nákup. Mají tu toho docela dost, ale drahé. Naplánovali jsme si, že dnes dojedeme do Betty, ale nějak jsme se zamotali v cestách a zjistili, že jedeme po jiné - souběžné, než jsme chtěli. Takže nakonec za tmy dojíždíme do kempu Hammerstein. Pustá krajina a najednou jste v luxusním kempu. Pán na recepci nás ochotně provází, ukazuje místo na kemp, dostáváme klíče od jednoho volného pokoje, kam se můžeme jít sprchovat. Platíme 120 N$ za osobu. Stavíme stany, děláme si večeři a pak jdeme na cider za 20 N$. Mají tu i wifi, ale musí se platit, takže se spokojíme opět s mobilním připojením.