Cestování > Čína > Šanghaj

Šanghaj

17.6.2007
Vlak dojel na čas - 10:44. Jdeme do metra, kde se nás ujímá jeden starší pán a tvrdí, že jede taky na People's square a že nám ukáže jak jet. Snaží se dokonce přesvědčit obsluhu, že jsme jeho přátelé a že nás mají do metra pustit bez jízdenek. On sám má nějakou průkazku. Jízdenky jsi jdeme za 3CNY koupit, on na nás i tak počkal, tak mu dáváme pohled a vysvětlujeme, kde že ta Česká republika vlastně je. Vystupujeme na náměstí a říkáme mu, že teď dojdeme do hotelu podle mapy. Snaží se nás ale směrovat na bus, nakonec že nás ještě kousek provede. Vede nás přes park úplně opačným směrem, což se nám nezdá a pak nám vysvětluje, že ulice, na kterou jsme došli je jedna z nejstarších v Šanghaji a že po ní můžeme kamsi dojít. Asi už chudák zapomněl, že chceme na druhou stranu na hotel, takže mu děkujeme, loučíme se a oklikou se vracíme. Motel168 jsme našli docela snadno, měl ale volné jen business pokoje, které jsme nechtěli platit ,tak jsme si na recepci nechali vysvětlit, jak se dostaneme do druhého doporučeného hotelu Jinjiang Inn, který byl jen o pár ulic dál. Tam to taky nebylo úplně nejlevnější, ale budeme jen jednu noc a máme výhodu, že jsme v centru.

Po tom, co jsme se ubytovali, vyrážíme zpět na People's square, abychom si ho prohlídli. Chtěli jsme se podívat i do přilehlého parku, ale začala si s námi povídat jedna dvojice - prý studenti, kteří si zřejmě chtěli popovídat anglicky. Po chvíli jsme stočili řeč na to, co je zajímavého v Šanghaji a okolí. Po nějaké době nám navrhli, že včera byli s kamarády na 'tea ceremony', ale že neměli moc času, že tam jdou dnes znovu a jestli nechceme jít s nimi. Zeptali jsme se tedy jak dlouho to trvá a kolik to stojí a přišlo nám, že za 30CNY na půl hodinky by mohlo být zajímavé,  ochutnat čaje a dozvědět se jak se správně čaj chystá, podává a pije. Skutečnost byla ale jiná, 30CNY byl jednorázový poplatek a dále chtěli 30-70CNY za každý ochutnaný čaj. Zavčasu jsme po pár minutách utekli, ale i tak nás to něco docela stálo - za dva ochutnané, naštěstí levnější čaje...

Vydali jsme se na Bund, historické nábřeží s výhledem na mrakodrapy na druhé straně. Jistě zajímavé místo, spousta ale dotěrných obchodníků s pohledy, draky a jezdícími kolečky, které se připnou na botu. Měli jsme v plánu si vyjet na nejvyšší mrakodrap v Číně - Jin Mao, ale domluvili jsme se, že to necháme na zítřek, snad bude lepší počasí. Místo toho jsme zamířili k zahradám Yuyaun. Sice jsme přišli po zavíracích hodinách, ale vůbec to nevadilo, protože  kolem nic nebylo a na bazaru to bylo hodně zajímavé a určitě stojí za to toto místo navštívit. Vystáli jsme si frontu na šanghajské knedlíčky, které tu prodávali. Trvalo to asi hodinu a než jsme je i snědli, tak se zešeřilo, budovy se rozsvítily a my strávili další půlhodinu focením a procházením se. Poté jsme zamířili opět na Bund, abychom si užili i panorama nasvícených mrakodrapů a na závěr jsme se ještě prošli trochu městem k hotelu.