Peru a Bolívie 2009 - cestopis26.6.-3.8.2009ÚvodDo Peru a Bolívie jsme se chtěli podívat už dříve, ale až letos to vyšlo. Nikdo z našich kamarádů se k nám totiž nechtěl přidat a jelikož jsme chtěli jet raději ve více lidech, dala Martina na cestovatelské servery inzeráty, na které reagovalo poměrně dost zájemců. Po internetové a telefonické komunikaci jsme se posléze jednu dubnovou neděli v Praze sešli se Simonou a Pájou a Markem a Eliškou, předběžně se domluvili na plánu cesty a představách o výpravě a už ve středu zabookovali letenky. Ve čtvrtek přišlo potvrzení, že rezervace platí, ale jen do následujícího dne, takže rozhodování bylo bleskové a v pátek jsme už letenky vlastnili;-) Chtěli jsme vycestovat na pět týdnů a letenky nejlépe vyšly z Londýna přes Sao Paolo do Limy s brazilskou společností TAM za 17 tisíc. Letenku do Londýna jsme si zajistili u Sky Europe, ehm... Marek s Eliškou chtěli jet jen na tři týdny, ale ode dne, kdy jsme platili letenku se nám už vůbec neozvali a ani nereagovali na naše urgence, takže jsme zůstali čtyři a bylo to tak fajn. V plánu jsme měli navštívit hlavní turistické cíle v Peru - Nazku, Arequipu, Machu Picchu, jezero Titicaca, hory a také jsem se těšil na salary v Bolívii a do džungle. Pestrost byla opravdu velká. Vezli jsme s sebou dolary na celou dobu, Simona s Pájou kombinaci dolarů a EUR. Obě měny lze kdekoliv bez problému směnit, dolary jsou někde ale také akceptovány jako druhé platidlo (cestovky, ubytování) a někdy bylo dokonce malinko výhodnější jimi platit. Kartou se dalo platit jen někde. Simona se naučila rychle španělsky, a to tak dobře, že vše bez problémů domlouvala, což byla velká výhoda. Stále platí, že do obou zemí je potřeba španělštinu znát - alespoň základy. Vydali jsme se na cestu sice v turistické sezóně, ale nijak nás to neomezovalo, ani neobtěžovalo. Nijak zvlášť přelidněno ani draho tam nebylo. Je pravda, že několikrát nám místní říkali, že letos je v zemi nějak méně cizinců než obvykle, takže ekonomická krize asi přece jen zafungovala... Ceny se tak daly většinou usmlouvat, což šlo Simoně dobře :) Těsně před odletem jsme se dočetli na stránkách ministerstva zahraničí, že v Peru jsou sociální nepokoje a bývají zablokovány silnice nespokojenými stávkujícími, ale prý není nutné kvůli tomu cestu rušit. Stávky sice byly, ale celkem nám to vyšlo, ztratili jsme díky nim jen jeden den. Cesta nás celkem včetně letenky, pojištění a dárků přišla přibližně na 45 tisíc za osobu. Kurzy byly $1=19Kč, 1 Sol = 6.50 Kč a 1 Bs = 2.75 Kč. Budeme rádi, pokud vám náš cestopis a zážitky budou užitečné. Pokud byste se chtěli něco zeptat, kontakt je na hlavní stránce loun.cz Obsah1.den - pátek 25.7.2008odlet z ČR Brzy ráno jsme se všichni čtyři sešli na ruzyňském letišti a byli rádi, že let na tabuli svítí. Sice jsme nesedali do letadla problematických Sky Europe, ale vezl nás nějaký Dubrovník Air, ale hlavně, že letíme... Let byl klidný a brzy jsme vystupovali na letišti v Lutonu, kde nás čekala má sestra žijící v Anglii, u které jsme zůstali tři dny na návštěvě a Simona s Pájou zase navštívili své kamarády. Podívali jsme se po St.Albans, Londýně a setkali se s pár kamarády. V neděli večer jsme nasedli do Boeingu 777 a čekal nás dvanáctihodinový let do brazilského Sao Paola. |
© Martina Kleinová, Tomáš Loun, www.loun.cz