V Arequipě na nádraží řešíme, co budeme dělat. Ukázalo se, že Arequipa si opravdu žije trochu jiným životem než ostatní peruánská města, s žádnou stávkou si tedy hlavu nedělá a do Cusca busy normálně vypravuje. Rozhodujeme se, zda pojedeme rovnou nebo zda si neuděláme nějaký výlet, protože jsme z dlouhé cesty docela rozlámaní. Nakonec vyhrává návrh na noční autobus, takže obcházíme společnosti nabízející dopravu do Cusca. Zvolili jsme Pumu, kde si také necháváme velké batohy. Na 2 a půl hodiny jsme zašli na internet, posnídali a pak se rozhodli pro výlet kolem říčních teras ke mlýnu Sabandia.

Taxikář si nebyl moc jistý, jestli pochopil náš záměr, každopádně nás dovezl nejdřív na trh, kde jsme si koupili ananas a pak do čtvrti Mirador, odkud jsme už šli po svých. Nejspíš jsme šli úplně jinou cestou, než jsme původně plánovali, ale procházka kolem řeky s výhledem na políčka a pradleny byla nakonec moc příjemná a k mlýnu jsme také cestu našli.

Na oběd jsme si zašli do lepší restaurace, kde kluci ochutnali proslulý peruánský pokrm – morče. Dostali jej na talíři I s hlavičkou a tlapkami a zápasili s ním hodinu, aby poté zjistili, že mají snad ještě větší hlad:) Morče totiž moc masa neobsahuje, zato na kostích pevně drží... Je ale docela dobré, připomíná nejvíc asi králičí maso.

Ve 20.00 nasedáme do nočního busu a jedeme do historického Cusca.