Z Uyuni
jsme vyjížděli v 20.00 a do
Potosí přijeli kolem 2 hodin ráno. Se zdejším taxikářem nemáme dobrou
zkušenost, protože nás sprostě natáhl. Hádal se s námi, že domluvených
5 Solů
je za každého a ne za celé auto. Nakonec jsme mu zaplatili, ale neradi.
Nocovali jsme v hostelu Residencial Felcar a byli rádi, že máme hned
pokoje a
můžeme si jít lehnout. Tekla tu I teplá sprcha, takže paráda.
Ráno
jsme si přispali, vyprali nějaké
prádlo, které jsme rozvěsili na střeše hostelu. Simona s Leoni šli
koupit
lístky na noční bus do La Pazu pro nás a do Sucre pro Leoni. V hostelu
jsme si
nechali batohy a šli se podívat na místní trh pro něco k jídlu. Potom
ostatní
šli zpět k hostelu, odkud měli zajištěný odvoz do stříbrných dolů. Já
si prošla
město a pak strávila 2 hodiny na internetu. Potkali jsme se v podvečer
a
společně šli na autobus do La Pazu, odjezd v 20.45, který však měl
hodinu
zpoždění.
Návštěva dolů byla zážitek i když
jsme si ji možná zprvu představovali trochu jinak. Ujal se nás Santos,
bývalý horník, který se teď živí službami pro turisty a v dolech byl
jako doma.
Nejprve jsme museli koupit něco pro
horníky - nějaké nealko, koku, dynamit, pak jsme nafasovali oblečení a
gumáky a vyrazili vzhůru. Nejprve na vyhlídku na město a o něco níže se
nacházel v hoře vstup do dolů.
Nejprve bylo docela zima a na
stěnách byl led, ale postupně se oteplovalo. Santos nám vyprávěl jak to
v dolech chodí a když jsme někoho z horníků potkali, vedl debatu.
Nejprve to byl asi čtrnáctiletý kluk, který tu byl na prázdninové
brigádě se svým otcem.
Pak jsme postupně potkávali horníky,
kteří se již vraceli z šichty a zjistili, že při práci je asi
neuvidíme, protože už končí jelikož se tam objevil plyn.
Se svojí výškou jsme měl trochu
problémy, že jsem se musel krčit víc než mí kamarádi a díky tomu se mi
hůře dýchalo sem tam na mě museli počkat. Na druhou stranu jsem tam byl
za atrakci a všichni horníci mých 193cm obdivovali.
Na stěnách jsme viděli různé
minerály, krápníky. Santos nám v jednom místě ukázal i stříbrnou žilu a
různé šachty,ale nikoho při práci jsme neviděli. Poslední horníci si
sice dělali srandu, ať jdeme dál, že je tam sauna gratis, ve které při
60 stupních pracovali, ale že je to kvůli plynu už nebezpečné. Takže
jsme se vrátili také.
