Fotobanka Pixmac nabízí levné fotky a vektory s licencemi pro reklamní účely. Platba bankovním převodem a na fakturu je samozřejmostí.
CESTOVÁNÍ
Vlakem
Železnice v Norsku je poměrně řídká, ale spojuje
velká a důležitá města (Oslo - Stavanger - Bergen -
Andalsnes - Trondheim - Bodo), takže se jí dá Norsko
celkem pohodlně procestovat. Jízdenky jsou však, ostatně
jako většina věcí, velmi drahé, proto se určitě
vyplatí zakoupit si nějakou zvýhodněnou jízdenku.
Norské vlaky se dělí na regionální,
lokální a noční, přičemž na
regionální a noční se doporučuje hlavně v
turistické sezoně rezervace, není však
nutná. Protože síť železnice není
příliš hustá, představuje jízdní
řád regionálních vlaků malou knížečku,
kterou zdarma seženete na všech nádražích. Vedle
tohoto kompletního jízdního řádu
existují přehledy lokálních vlaků dané
oblasti, které jsou rovněž zdarma k sehnání na
nádražích.
Jinak norské vlaky jsou velmi pohodlné, čisté a
příjemné. Rozlišují sedm typů vlaků, mezi
nimi i Pendolino. Vlaky mívají pohodlné
polstrované sedačky s posuvnými polštářky,
často podpěry na nohy, k dispozici jsou stolečky a na zemi často
koberce. Protože Norové jsou vesměs slušní
lidé, jsou na začátku vagonu úložné
prostory, kam se odkládají zavazadla a nehrozí, že
by vám je někdo ukradl. Samozřejmou součástí jsou
jídelní vozy s barem a také dětské vozy,
které zahrnují prolézačky se skluzavkou a
další atrakce, jimiž se děti během jízdy
zabaví. No, máme stále co dohánět...
Zajímavostí je, že konečnou stanicí je Bodo,
brána na Lofoty, ale vlakem se dá cestovat i ze
severnějšího Narviku, odkud už ale vede
švédská železnice. Do Narviku se dostanete
autobusem. Nejlepší variantou ale je
navštívit z Bodo Lofoty a přes ně pak putovat do Narviku.
Autobusem
Co se týká autobusů, používali jsme je
především na Lofotech, kde žádná železnice
nevede. Řidiči autobusů jsou opět velmi ochotní, na
požádání zastaví i mimo zastávky a
rovněž vás na zamávání mimo zastávky
naloží:) V každém autobuse je nad sedadly
zařízení, které někdy vypadá jako
držáky, ale jde o signalizační zařízení pro
zastávku na znamení. Jinak řidiči samozřejmě
nakládají cestujícím zavazadla a
kočárky a mají také k dispozici mikrofon a
hlásí důležité zastávky pro turisty nebo
sdělují, že se třeba deset minut čeká a podobně. Prostě,
v Norsku se cestuje příjemně.
Trajektem
Trajekty jsou v Norsku neodmyslitelnou součástí dopravy.
Přes řadu fjordů se ani nijak jinak nedostanete. My se trajektili i s
vlakem hned při počáteční cestě z Německa do
Dánska, kdy vlak najel rovnou na trajekt a pak zas pokračoval po
pevnině. V Norsku jsme využili vyhlídkovou lodičku pro plavbu po
Naeroyfjordu, jednou jsme se trajektili s busem neplánovaně v
rámci výluky vlaku po Eidfjordu a samozřejmě na Lofoty,
tam se totiž jinak nedostanete. Trajekty jsou také pěkné
a čisté, z paluby je krásný výhled na
okolní přírodu, ale také pěkný fukar.
Akorát, pokud někomu bývá špatně v
dopravních prostředcích, doporučujeme nějaký
prášek, protože vlny lodí pěkně houpou a někomu to
nemusí dělat dobře:)
InterRail
Pro cestování vlakem po Evropě se určitě vyplatí
jízdenka InterRail. Ta platí v třiceti různých
zemích, kromě domovské země, a vedle
výhodné vlakové dopravy poskytuje slevy na
některé autobusy a trajekty. Pro Evropu platí
jízdenka InterRail Global Pass, my si vybrali tu s
22denní platností. Pro dospělého nad 26 let
stojí 469 euro a pro mladší 26 let 309 euro. My ji
bohatě využili, protože jsme v Norsku a Švédsku najezdili
přes 9000 km a měli jsme i další slevy.
S jízdenkou InterRail můžete libovolně jezdit v době platnosti
vlaky 2. třídy zadarmo, na některé vlaky je však
nutné zaplatit si rezervaci. Z vlastní zkušenosti
můžeme říct, že v Norsku jsme jezdili bez místenek a
nikdo ji po nás nikdy nechtěl. Pouze na noční vlaky, kde
jsme chtěli mít jistotu místa jsme si rezervaci (50 NOK)
kupovali. Jinak průvodčí byli milí a
vstřícní, dokonce nám nejednou poradili,
která místa nejsou rezervovaná a kde si můžeme
sednout.
Kde jsme uplatnili
InterRail:
Flamsbana - 30 % sleva (150 NOK)
trajekt po Naeroyfjordu - 50 % sleva (118 NOK)
bus Gudvangen - Voss - 50 % sleva (76 NOK)
bus Bodo - Saltstraumen - 50 % sleva (31 NOK)
bus Moskenes - Ramberg - 50 % sleva (31 NOK)
bus Ramberg - Svolvaer - 50 % sleva (82 NOK)
bus Svolvaer - Narvik - 50 % sleva (161 NOK)
NOCLEH
V Norsku není ubytování vůbec
žádným problémem, vybere si opravdu každý.
Výhodou je také letitá tradice práva pro
všechny, která může značně snížit náklady.
Tzv. právo přístupu totiž umožňuje volné
táboření. Toto pravidlo je sice pěkné, ale ve
městech jej moc neuplatníte, protože tábořit se
nesmí na soukromém pozemku a veřejných
prostranstvích, takže nocleh v parku není úplně to
pravé. Nám se stalo, že jsme nocovali u pevnosti v
Trondheimu a paní nás upozornila, že se tam kempovat
nesmí, ale když jsme slíbili, že ráno vypadnem,
tak nás tam nechala. Volně tábořit se může za
dodržování určitých pravidel:
- kdekoliv na nekultivované půdě 150 m od nejbližšího stavení a mimo
dohled
- maximálně jednu až dvě noci na jednom místě
- samozřejmostí je ohleduplné táboření a
zanechání místa v původním stavu
Ve Švédsku se dá také volně tábořit,
my máme zkušenost pouze s NP Abisko, kde jsou
vyznačená místa pro táboření.
Tipy na volné táboření:
Bergen - nahoře u vyhlídky Floyen; cesta je dost do kopce (asi 1
hodina), ale dá se vyjet i lanovkou
Myrdal - podél trasy do Flamu; teče tam řeka
Voss - kdekoliv podél jezera; pokračovat cestou kolem kempu a dál je
lesík a spousta místa
Trondheim - u pevnosti, ale nedoporučujeme:)
Narvik - zalesněný pahorek naproti nádraží (směr
kemp); akorát se na některých místech
špatně ukotvuje stan, protože je tam skála a také
velcí mravenci
Volné táboření se dá kombinovat s
nocováním v kempech. My jsme nakonec proti plánům
v kempech spali poměrně často, protože jsme tam mohli nechat věci a
netahat se s nimi na výletech. Norské kempy jsou velmi
dobře vybaveny, v každém byla kuchyňka, prádelna, sprcha
za poplatek (většinou 10 NOK, v Andalsnes 15 NOK, někde tekla
zadarmo studená voda). Ceny se pohybují od 115 do 140 NOK
za dvě osoby a stan. Většinou nás z recepce poslali, ať
si v klidu postavíme stan a pak přijdeme zaplatit. Nikdo to tam
nekontroluje, ale také si nikdo nedovolí nezaplatit. O
svědomitosti a slušnosti Norů svědčí třeba i
prodávání ovoce u cest, kde nikdo nesedí,
ale je tam zboží a pokladnička, kam obsloužený
zákazník vhodí příslušné
peníze, u nás je to pořád ještě utopie...
VYBAVENÍ a JÍDLO
Do Norska je nutné mít kvalitní outdoorové
oblečení, zvláště pokud se chystáte
dále na sever. Oproti našim
očekáváním bylo v Norsku tepleji než tou dobou u
nás. Podnebí Norska je celkem příjemné
díky teplému Golfskému proudu, ale že se budeme v
Bergenu potit při 30 stupních a ve Vossu se dokonce koupat v
jezeře, jsme vážně nečekali:) Vlastně až do Trondheimu,
který je už docela na severu, nám stačily
tříčtvrteční kalhoty, kraťasy a moirová trička s
krátkým rukávem, v horách popřípadě
mikina. Teprve na Lofotech jsme využili i bundu a dlouhé
kalhoty. Pokud tedy chcete v Norsku strávit čas
především turisticky, vystačíte si s
moirovými tričky, kalhoty (ideálně
rychleschnoucí), mikinou a dobrou bundou a botami. Hlavně na
bundě a botách není dobré šetřit, protože
počasí se může náhle měnit a je důležité, aby
oboje bylo nepromokavé a větruvzdorné. Boty doporučujeme
s Gore-texem a vibramovou podrážkou.
Pokud se chystáte za polární kruh je dobré
mít i kvalitní spacák a karimatku
(nafukovací se mi skvěle osvědčila), protože večer a v noci je
poměrně chladno. Na Lofotech mi jednu noc byla taková zima, že
jsem na sebe natáhla všechno, co bylo v batohu a v čepici
se zakuklila, že mi ani nos nečouhal:) Jo, jo, spacák
není dobré podcenit:)
Mimo oblečení jsme v batohu táhli dvě bomby na
vaření, ale nakonec jsme je využili jen minimálně,
protože v kempech byly kuchyňky. S vodou také nebyl
problém, buď jsme si nabrali v kempu nebo několikrát
přímo v řece nebo potoce v přírodě. Potraviny jsou v
Norsku dost drahé, ale některé potraviny naopak i
výhodné. My jsme kupovali jen to základní,
tzn. chleba (od 4 NOK do 35 NOK), sýry (300 g 23 NOK), jogurt
(500 ml 13 NOK). Výhodně se dá v Norsku koupit
marmeláda, nutela a tuňák (6 NOK). Nutelu jsme
nezkoušeli, ale marmeládu mají výbornou a v
kilovém balení v kelímku i levnou (12 - 30 NOK).
My ochutnali jahodovou, malinovou a brusinkovou a doporučujeme
především jahodovou, po které se jen
zaprášilo. Přijatelnější ceny jsou v
supermarketech REMA 1000 a RIMI, nám se více
líbila Rema 1000. Jsou to obchody na bázi našich
Plusů a Penny marketů.
HMYZ
Na severu Norska a Švédska se prý v létě
vyskytuje velké množství bodavého hmyzu -
komárů a mochniček, který prý
přivádí cestovatele až k šílenství.
Pro klid duše jsme si koupili moskitiéru na obličej a
kvalitní repelent Autan, ale naštěstí toho nebylo
potřeba. Největší výskyt bývá v
červnu a červenci, takže jsme tomu nejspíš unikli. V
Norsku nás žádný hmyz neobtěžoval vůbec, jen v NP
Abisko se na nás přiživilo pár komárů při
táboření (po cestě naštěstí nebyli), ale
repelent na ně zabral a nebylo jich víc než u nás někde u
rybníka, takže pohoda.
PRŮVODCE a ODKAZY
Při plánování cesty nám byl
nejužitečnější knižní průvodce z řady Lonely Planet - Norsko (rok
vydání 2006),
který jsme brali i s sebou a dále internet. K
nejpovedenějším a nejužitečnějším
stránkám patří: www.norsko.cz
ZAJÍMAVOSTI
Poštovní schránky
Norové nemívají poštovní
schránky u domu, ale často jsou sjednocené pod
stříškou na okraji osady, ulice nebo čtvrti. Protože
norské domy bývají nejčastěji rozesety po
okolní přírodě, pošťák by se dost naběhal,
takže mu tento způsob výrazně usnadňuje práci:) Na
schránkách mohou také Norové
vyjádřit své estetické cítění, řada
schránek je tedy malými uměleckými díly
pomalavanými trolly, kytičkami, přírodními
scenériemi...
Ochrana životního prostředí
V Norsku se vykupují nejen skleněné lahve, ale také PET lahve a
plechovky.
Norové třídí odpad i na ulicích a ve
vlacích, kde mají odpadkové koše
rozdělené podle druhu smetí.
Lesní plody
Norové nesbírají maliny ani borůvky, které
volně rostou v lesích. Keře jsou obsypané do té
doby, než je otrhají cizinci. Stejně tak jsou norské lesy
plné hub.
Půlnoční světlo
Norsko svou zeměpisnou polohou zahrnuje dva fenomény:
půlnoční slunce a polární noc.V létě od
konce května do půlky srpna není nikde v zemi opravdová
tma, takže nemusíte z výletu spěchat, abyste dorazili za
světla. Naopak v zimním období se Norsko ponoří do
dlouhé, ponuré a tmavé zimy, v níž řada
obyvatel trpí depresemi.
Jazyk
Norové mluví norštinou, která se
rozlišuje na dva typy, ale pokud umíte anglicky, s
domluvou nebude mít problémy. Snad všichni
obyvatelé hovoří plynulou angličtinou a ve styku s
turisty ji běžně používají. My se setkali jen s
jedním starším pánem na autobusovém
nádraží v Bodo, který anglicky nerozuměl, jinak
jsme neměli žádné problémy.