malström
Lofoty |
Tak už jsme za polárním
kruhem! Sice nevíme, kdy jsme ho přejeli, žádné značení jsme neviděli, ale jsme
tam:) Do Bodø (33 500 obyvatel;
největší nordlanské město, vstupní brána na Lofoty. Za 2. světové války bylo
centrum zbombardováno, takže střed města je přestavěný a architektonicky
nezajímavý.) jsme přijeli kolem 10. hodiny dopoledne a rovnou šli do
infocentra, kde jsme pozjišťovali informace o malströmu a trajektech na
Lofoty. Paní nám rozmluvila návštěvu Jižních ostrovů, prý už tam teď papuchalci
stejně nebudou a velké lofotské ostrovy jsou prý hezčí.
Ve 13.15 jsme
autobusem jeli do Saltstraumbrua podívat se na známý Saltstraumenský malström,
(Přírodní zajímavost, kterou je možné
vidět čtyřikrát denně. V Salstraumenské úžině způsobuje slapový proud to, že se
jeden fjord vlévá do druhého, což vypadá jako mořský vodopád. Výsledkem je
vířivý vodní chaos, v němž se každých šest hodin mele přes 400 milionů kubíků
vody. Tento největší malström na světě je ve skutečnosti řadou menších
vírů.)který se vytváří při vlévání jednoho fjordu do druhého. Z vysokého
mostu jsme pozorovali vírky a meandry, které voda vytvářela. Bylo to zajímavé a
pěkné, jen Tom byl trochu zklamaný, že vír nebyl větší, odkojen představou
Verneových malstromů vcucávajích lodě:))) V 16.20 jsme jeli busem zpět a pan
řidič byl tak hodný, že nás hodil až na nádraží, i když to bylo mimo jeho trasu.
Docela jsme spěchali, protože jsme potřebovali chytnout trajekt do Moskenesu a
měli jsme asi 25 minut na přestup. Nakonec vše klaplo, takže v 17.45 opouštíme
norskou pevninu a trajektíme se na Lofoty. (Souostroví Lofoty tvoří čtyři největší
ostrovy Austvagoy, Vestvagoy, Flakstadoy a Moskensoy. Krajinu tvoří klidné
zátoky, malebné vesničky a hrozivé skalnaté hory.) Plavba trvala přes tři
hodiny, takže někdy po 21. hodině vystupujeme a jdeme se ubytovat do blízkého
kempu, asi 500 m od přístaviště. Po ubytování a večeři se dáváme do řeči se
dvěma Čechy, kteří zde také tráví noc a sdělujeme si vzájemně zážitky. |
