Pátek 22.6. Hrobky Mingů a Velká čínská zeď

Ráno jsme absolvovali již nám již známou cestu ze západního nádraží na hotel, která nám vždy trvala skoro hodinu - kus pěšky, pak metrem s jedním přestupem a 10 min pěšky. V hotelu si můžeme zatím jen nechat batohy, protože pokoj ještě není volný. To nám ale vůbec nevadí. Zajímáme se o výlet na Velkou Čínskou zeď, který je možno v hotelu zařídit a stoji 130CNY včetně vstupů do hrobek Mingů, na Zeď a taktéž včetně objedu. Bohužel odjezd je o půl sedmé a my jsme tu v osm. Takže vyrážíme do města, že pojedeme buď sami busem pouze na zeď nebo seženeme nějaký jiný výlet. Navštěvovat Zeď o víkendu totiž nechceme, takže dnes máme poslední možnost. 

Nejprve jsme nechtěně obešli celé náměstí Tian-men, když Pája myslel, že autobusy odjíždějí z jiného rohu. Nakonec jsme na východním rohu objevili oficiálně vyhlížející místo, z kterého jezdí výlety za 160CNY. Po chvíli přemýšlení se rozhodujeme, že pojedeme. Jsme tu ale sami, tak se ptáme v kolik je odjezd. Prý během dvaceti minut. Po čtyřiceti minutách se nám to už nelíbí, tak se jdu znovu zeptat, v kolik se teda jede, protože jsme tu stále sami. Paní mi cosi povídá a nakonec to dopadlo tak, že autobus, do kterého jsme sami nastoupili s námi kousek popojel a tam jsme nastoupili do jiného autobusu,ve kterém zbývaly snad právě dvě místa. Jsou tu samí asiaté, slečna průvodkyně, ale anglicky umí, takže se vždy dozvídáme aspoň stručně co bude a kolik máme kde času.

První zastávka byla sympatická - ještě před hrobkami Mingů jsme šli na oběd. Zatímco doteď jsme jedli jen ve dvou, tak tady jsme byli posazeni k velkému kulatému stolu společně s dalšími deseti číňany (nebo nám tak připadali - i když jeden byl singapurec, jak nám řekl...). Obsluha na stůl začala nosit postupně talíře, na každém něco jiného a také mísu rýže. Čekali jsme, až ostatní začnou, ať neděláme nějakou ostudu ;) ale oni vybízeli nás, že máme přednost. Tak jsme si nakonec do malé misky nabrali rýži a začali uzobávat z jednotlivých talířků. Trochu problém nám dělal tofu sýr, který se nám nedařil nabrat, ale pak nám ukázali, že jednoduše hůlky zabodnou do něj a už to šlo. Na závěr obsluha donesla i na jednom talíři rybu. Ta byla ale taková bez chuti. Nejvíc mě asi zaujala naklíčená luštěnina - zřejmě fazole mungo.

Oficiální vstup do hrobky byl docela drahý - 65CNY, my ho naštěstí měli už v ceně a měli jsme tu 70minut čas. Prohlédli jsme budovy s modely hrobky a nakonec sestoupili i do ní. Bylo to sice zajímavé, ale zas tak moc mě to nenadchlo. Po hodině a čtvrt jsme pokračovali do Badailingu na Velkou čínskou zeď, na kterou jsem se už těšil. Dvě hodiny času mi přijdou dost, ale nakonec se ukazuje, že bychom tu mohli být klidně déle. Počasí opět není moc na focení, je zase opar, ale i tak je hezky vidět, jak se zeď plazí po horách, obíhá rokliny a také, že opravený a přístupný je jen kousek. Dál už se drolí a rostou na ní stromy. Došli jsme do místa, kde je ještě docela dost lidí a na prázdné úseky jsme jen už koukali a museli se pomalu vracet zpět. Ještě jsme stihli nakoupit suvenýrová trička, která jsme usmlouvali na 25CNY a pak už jen cesta zpět a večeře v hotelové restauraci.