Čtvrtek 14.6. Šanghaj

Hladce přistáváme a za chvíli máme i batohy. Bez problémů procházíme celnicí - jen jsme postupně odevzdali nějaké tři vyplněné formuláře, nikdo si nás víc nevšímal. Po cestě jsme vymysleli, že nemá cenu pokračovat do Pekingu, pokud to nebude nutné. Náš původní cíl byl Guilin, proto chceme zjistit jestli by šlo za rozumnou cenu letět z Šanghaje, která je blíž než Peking. Aby té smůly nebylo málo, tak pár dní před odletem jsme se dozvěděli z novin o velkých záplavách v jižní Číně - v šesti provinciích, desítky mrtvých. Takže jsme se snažili zjistit kde se co stalo. Na virtualtourist.com jsme už dávno dopředu sehnal kontakt na jednoho číňana, který mi dal na sebe i mobil, takže jsem ho z republiky vyzkoušel. Nejprve to vypadalo, že u nich nic nebylo, pak mi potvrdil, že povodeň byla, ale teď už je to ok. Načež jsme se mi ještě ozval po MSN, kde mě ujišťoval, že se nemusím bát, že je teď počasí dobré, po Guilinu se prý dá všude chodit. Akorát mě zarazila jeho věta - the flood is only in the river...
Na letišti nám řekly, že letenka do Guilinu stojí něco přes čtyři tisíce korun, letadlo letí asi za tři hodiny. O počasí v Guilinu nám tu nebyl nikdo schopný nic říct, taky vím, že letenka by se měla dát sehnat mnohem levněji, ale asi ne na letišti. Takže nakonec od tohoto místa upouštíme a rozhodujeme se pro Žluté hory místo toho. Letenku zdarma přebookováváme, tak že bychom letěli asi za čtyři dny. Máme tedy výlet do Šanghaje zdarma :)

Nasedáme na autobus z letiště na nádraží. Šanghaj nás vítá deštěm. Jedeme busem asi hodinu, kolem nás mezitím prosviští rychlovlak Maglev, který to samé zvládá za osm minut. Sotva vystoupíme z autobusu už se na nás vrhají lidé, kteří zjišťují, kam máme namířeno, jestli nepotřebujeme hotel. Mysleli jsme si, že je odbudeme tím, že máme namířeno do Žlutých hor, ale asi jsou schopni zařídit cokoliv, protože hned nám nabízí bus, který tam bude ještě dnes večer. Sice se nám to nezdá, když v průvodci píší, že vlak i bus tam jedou 11hodin, ale pak se díváme na mapu, vidíme dálnici a ze vzdálenosti odhadujeme, že by to možné bylo, když je to tedy rychlý autobus, jak říkají. Nakonec akceptujeme i cenu 240CNY a oni nás dopravují na autobusové nádraží, kde ještě hodinu a půl čekáme. Nakonec to dopadlo tak, že bus nedojel 20:30, jak nám slibovali, ale o půlnoci. Přičemž jsme byli poslední, kdo v autobuse zůstal s řidičem a stewardkou, kteří neuměli anglicky ani ň. Ukázáním na pár frází ze slovníku, ale pochopili, že budeme shánět ještě ubytování a vysadili nás přímo před hotelem, kde nám i domluvili nocleh, za mnohem nižší cenu než jaká byla na letáčku hotelu. Hotel vypadal dobře, cena sice 220CNY za pokoj, ale jsme rádi, že můžeme konečně do postele.

 

obsah

další den >